Je to i můj život

8. ledna 2013 v 15:43 | laurdes |  Jodi Picoult
• Autor: Jodi Picoult
• Originální název: My sister's keeper
• Rok vydání: 2005
• Nakladatelství: Ikar
• Žánr: román, leukémie, soudní spor

Jodi Picoult je velice známá americká spisovatelka, která si vybírá do svých knih velice neotřelá a kontroverzní témata, která vybízejí čtenáře k hlubšímu zamyšlení. Je bezpochyby velká škoda, že v překladu máme k dispozici pouze pět jejích knih.

Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, nemocničních pobytů, transfuzí a injekcí - jen proto, aby její starší sestra Kate mohla žít. U Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a její rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna byla počata ve zkumavce a lékaři vybrali embryo, které bylo pro Kate jako dárce geneticky vhodné. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. Nemilovaná, nadbytečná, pouhý stroj, který udržuje sestru při životě. A tak se jednoho dne vzepře způsobem, který šokuje všechny okolo, ale i ji samotnou. Rozhodne se, že už nebude jenom výrobcem buněk, že má nárok být vnímána jako lidská bytost. A když to nepůjde jinak, domůže se práva na vlastní tělo a vlastní život i před soudem. V této fascinující povahové studii rámované strhujícím příběhem zkoumá Jodi Picoultová reakce a rozhodnutí lidí v těžké životní situaci, a klade mnoho otázek, na něž se těžko hledají odpovědi. Mají rodiče právo nutit zdravé dítě podstupovat bolestivé a někdy riskantní zákroky, aby zachránili to nemocné? Když využijete jedno dítě, protože představuje jedinou naději na záchranu toho druhého, jste dobrá matka... nebo velmi, velmi špatná? Kontroverzní téma podává autorka citlivě, bez přehnaného sentimentu či kazatelského poučování.

Hlavní postavou knihy je Anna Fitzgeraldová, třináctiletá dívka, která je na světě proto, aby zachránila svojí starší sestru Kate. Abych uvedla vše na pravou míru - ve dvou letech byla Kate diagnostikována leukémie a lékaři navrhli jako jedno z řešení i možnost "dítěte ze zkumavky" - přesného dárce. A proto se narodila Anna. Po celý život poskytuje Anna své sestře krev i kostní dřeň, ale tentokrát to jde až do extrémů - Kate potřebuje funkční ledvinu a jediným ideálním dárcem je právě Anna. Jak to ale dopadne, když si třináctiletá dívka postaví hlavu a podá na své rodiče žalobu? Je za tím pouhá sobeckost nebo má Anna nějaké hlubší úmysly?

Myslím, že příběh, který zpracovala Jodi Picoult, nám umožňuje pohled pod povrch. Jaké je to vyrůstat v rodině, kde jste vnímáni pouze jako "dárce"? Jak si rodiče zvyknou na neustálý strach o prostřední dítě? Může takováto rodina vůbec fungovat? Kdy je správný čas nechat nemocné dítě odejít a kdy ještě bojovat?

Každá kapitola je vyprávěna z pohledu nějaké postavy. Už jsem pochopitelně zmínila Annu, jejíž způsob myšlení jsem si oblíbila úplně nejvíce. Dále pak se na svět díváme očima obou rodičů - Briana i Sary, která často vzpomíná na minulost, takže se retrospekticky dozvídáme i útržky z jejich dřívějšího života. Posledním vypravěčem z této rodiny je Jesse, dospívající chlapec, nad kterým asi každý už zlomil hůl. Záměrně jsem nejmenovala Kate, protože ta se ujme slova pouze jednou, v epilogu.

U Jodi Picoultové je ale typické, že rozebírá všechny postavy opravdu dopodrobna, takže se takovém point of view nevyhne ani Annin právní zástupce Campbell a jeho dávná láska, Julia, která je shodou okolností přiřazena k případu jako ošetřovatelka ad litem.

Neobyčejná knížka. Silný příběh, který zasáhne snad každého, kdo má nějaké srdce. Nikdy jsem knížku neobrečela, třeba slzičky v očích byly, ale nikdy jsem nebrečela jako malá - ale tady ano, protože s takovým závěrem, který použila Jodi Picoult, jsem nemohla jinak. Přišlo mi to tak nespravedlivé a tak perfektní najednou.


Podle knihy byl natočen i stejnojmenný film, kde se hlavních rolí ujaly Cameron Diaz, Abigail Breslin a Sofia Vassilieva. Film to není vůbec špatný, ale někteří z něj mohou mít pocit, že se jedná o klasický "doják", takže ne každému sedne. A vzhledem k tomu, že závěr v knize i filmu se velice zásadně odlišuje, doporučuju si knihu přečíst i těm, kteří film již viděli.

Závěrem snad už jenom podotknu, že kniha určitě nepatří do ruky mladším ročníkům, raději bych ji doporučila těm, kteří mají s obdobnými kontroverzními tématy zkušenost. Myslím, že hlavní poselství knížky je jednoduché a krásné - zdraví je všechno. A na to bychom měli myslet za každé situace. Pět hvězdiček.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 E_V_E E_V_E | E-mail | Web | 8. ledna 2013 v 18:19 | Reagovat

Na to som videla film! veľmi emotívny! krásny 8)

2 Michato Michato | 8. ledna 2013 v 19:57 | Reagovat

Nečetla sem ani neviděla ale hrozně mě to zajímá

3 JuliaR JuliaR | E-mail | Web | 8. ledna 2013 v 20:03 | Reagovat

Krásná recenze! Kniha vypadá opravdu velice, moc dobře. Díky tvé recenzi se po ní budu shánět. :)

4 Bastera Bastera | Web | 8. ledna 2013 v 20:33 | Reagovat

Četla jsem to již asi před čtyřmi lety a viděla i film a pokaždé, když na ní někde narazím vzpomínám na emoce, které ve mě vyvolala, skvělá knížka...

5 Intri Intri | Web | 18. ledna 2013 v 17:13 | Reagovat

Nečetla, neviděla, ale musím říci, že to vypadá zajímavě, už ten samotná nápad... :)

6 Susan Susan | Web | 31. ledna 2013 v 16:33 | Reagovat

Ou, nevedela som, že  existuje aj kniha.Film som videla a velmi ma dojal.Takže som velmi zvedavá :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.