Marcelo ve skutečném světě

29. prosince 2012 v 13:28 | laurdes
• Autor: Francisco X. Stork
• Originální název: Marcelo in the real world
• Rok vydání: 2012
• Nakladatelství: CooBoo
• Žánr: román, autismus

Autorem této velice neobvyklé knihy je Francisco X. Stork, americký spisovatel, kterého zná snad každý. Už k sedmým narozeninám dostal od svého adoptivního otce psací stroj, protože doma oznámil, že se stane spisovatelem. Když o necelých šest let později Franciscův otec zahynul při automobilové havárii, rodině se přestalo dařit. I přes všechny nesnáze se ale Francisco probojoval až na Harvard, kde vystudoval obor latinskoamerické literatury. To je samo o sobě už příběh na pořádnou knihu. A když k tomu připočteme Franciscovu neuvěřitelnou schopnost spřádat příběhy, nemůže z toho nevzniknout krásná kniha.


Marcelo Sandoval slyší hudbu, kterou nikdo jiný neslyší. Je to jeden z projevů psychické poruchy podobné autismu, kterou trpí. Celý dosavadní život chodil na školu pro žáky se speciálními potřebami, ale toto léto se jeho otec rozhodl, že musí poznat skutečný svět a zaměstná ho ve své právnické firmě. Marcelo poznává, co je to zrada, zklamání, žárlivost, hněv i touha a láska, a učí se s tím vším vyrovnávat.Tento jedinečný příběh je příběhem o spravedlnosti i krutosti světa kolem nás a o tom, že každý z nás může někdy zaslechnout hudbu své duše.

Marcelo ve skutečném světě je, jak už jsem řekla, velice neobyčejná kniha o velice obyčejném chlapci. Marcelo Sandoval, sedmnáctiletý kluk, který trpí lehkou formou autismu, žije ve svém vlastním světě plném vnitřní hudby, poníků a dětí z Patersonu. Jaké je ale nemilé překvapení, když mu Arturo, jeho otec, řekne, že v případě, že chce pokračovat ve studiích na Patersonu i příští rok, musí celé léto pomáhat v jeho právnické firmě. Marcelo se poprvé ve svém životě dostává mimo bezpečnou zónu, ještě že jeho průvodcem je mladá zaměstnankyně právnické firmy - Jasmine.

Kniha je psána z pohledu Marcela, což je velký rozdíl oproti ostatním YA knihám, které jsou většinou v případě použití první osoby psány z pohledu dívek. Vzhledem k Marcelově "nemoci" nás autor nenásilnou formou seznamuje s fungováním mozku u dětí trpících Aspergerovým syndromem, Marcelo je velice bystrý, ale má problémy s některými formami komunikace - například moc se neorientuje v přenesených významech jednotlivých slov, často musí hodně přemýšlet nad tím, jestli má či nemá odpovědět na nějakou otázku. A abych nezapomněla, nejradši mluví o všech ve třetí osobě. Nenechte se ale zmýlit, to neznamená, že Marcelo je hloupý či snad, že nemá vlastní hlavu. Během toho měsíce v právnické firmě nejednou ukáže, že si v případě nutnosti dokáže poradit.


Velkým kladem knihy je určitě tedy Marcelo a jeho monology. A vlastně i dialogy. Mluví jednoduše, jasně a svým způsobem i velice mile a tak.. nevinně. V kontrastu s ním máme na scéně toho všiváka Wendella, který je manipulativní arogantní blbec. A jak se Marcelo popasuje se "skutečným světem"? Vrátí se po prázdninách do Patersonu? Na to už Vám odpověď neprozradím.

Příběh není nijak silný, spíš naopak Marcelo se poměrně poklidným způsobem seznamuje s fungováním firmy, nachází nové přátele a nepřátele, poznává dosud nepoznané city - nenávist, zlobu, krutost a bezohlednost.. ale třeba i lásku. A právě v tom tkví ta síla - Marcelův příběh je o životě.

Co říci na závěr, Francisco si vybral neotřelé téma, které bravurně zpracoval. Když k tomu připočtu jeho neuvěřitelně pozorný vztah ke knižním bloggerům, zasloužil by si opravdu plný počet hvězdiček. Ale já mu je nedám. Proč? Já nevím. Byla to skvělá knížka, na kterou dozajisté nezapomenu. V mnohém mi otevřela oči, ale přesto si myslím, že v konečném součtu ji něco chybělo. Tak abych nebyla nefér.. čtyři a půl hvězdičky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Fée Fée | E-mail | Web | 30. prosince 2012 v 8:59 | Reagovat

Jo tak Aspergera má! Já jsem furt pátrala, co má znamenat ta lehká forma autismu... Děkuji, už to vím :-D
No, asi si to přece jen budu muset přečíst :-)

2 TerushQaH TerushQaH | E-mail | Web | 30. prosince 2012 v 19:29 | Reagovat

neni to nijak výjimečná knížka.. ale měla pro mě svoje osobité kouzlo, dlouho na tuto knížku nezapomenu.. Určitě mi také jako tobě v něčem otevřela oči, a líbí se mi autor, tím jak je milý na svoje čtenáře.. :) ráda bych si od tohoto autora  někdy v budoucnu ještě nějakou knihu přečetla. .;)

3 Vopple Vopple | 16. ledna 2013 v 13:24 | Reagovat

Wow! Musím koupit! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.