Prokletí titánů

13. července 2012 v 22:52 | laurdes |  Rick Riordan
• Autor: Rick Riordan
• Série: Percy Jackson
• Díl: třetí
• Rok vydání: 2010
• Nakladatelství: Fragment
• Žánr: fantasy

Už třetí pokračování Percyho Jacksona od známého amerického spisovatele Ricka Riordana přináší spoustu nových božských problémů, s kterými se musí hlavní hrdina, čtrnácti letý chlapec, který má za otce Poseidona, vypořádat.



Že mám moc po svém otci, bohu moří Poseidonovi, už víš... Že patřím do Tábora polokrevných už taky víš... Ale na spoustu otázek neznám odpovědi ani já. Kam se poděla bohyně Artemis? Jaké nebezpečné a záhadné příšeře byla na stopě? Mám na sebe vzít děsivé Titánovo prokletí, kterým by se naplnilo proroctví Orákula? Jsem Percy Jackson a vydávám se se svými přáteli z Tábora polokrevných na další výpravu do mytologického světa. Vezmeme tě s sebou, chceš?

Třetí pokračování Percyho mě bavilo hned od začátku. Žádné saky paky, hned se ocitáme na záchranné misi, která má za úkol přivést do Tábora polokrevných sourozence Nica a Bianku di Angelovi. Poprvé se setkáváme s Thalii, která doposud figurovala v předchozích knihách pouze jako strom. Abych řekla pravdu, hned mi padla do oka. Já vím, je trošku nafoukaná, všechno ví nejlíp a tak dále. Ale pro záchranu kamarádů by udělala první poslední. Třeba se nechala proměnit v borovici. A tím, že má ráda Green Day to jenom vyšperkovala!

*Booože! Nejlepší kapela na světě!*



A tahle písnička. To je Thalia jak vyšitá. Sakra, zapomněla jsem, že píšu recenzi. Omlouvám se :)

Záchranná výprava se ale drobet zvrtne, když si na skupinku polokrevných počíhá taková malá a velice milá mantichora. Naštěstí se na scéně objeví Artemida, která alespoň částečně zachrání situaci. Až na to, že se jim tak trošku ztratí Annabeth. Právě díky tomu se v celé knížce objevuje minimálně, povětšinou v Percyho snech, a potom až na konci, což mi hodně mrzelo, protože Annabeth jsem si oblíbila pro její inteligenci a zásadovost.

Kromě Nica a Bianky se na scéně objevuje i jiná sourozenecká dvojice. Ano, ano, mluvím o Artemis a Apollónovi, pro kterého mám tak trošičku slabost. Je to prostě štramák!

Jak jsem říkala, úroveň celé série jde rapidně nahoru, všichni se chovají poněkud dospěleji, jejich rozhodnutí dávají smysl a tím přidávají knize na důvěryhodnosti. Jednotlivé boje jsou moc pěkně popisované, ale občas mi vadí, že schéma je v podstatě neměnné - hlavní hrdinové se dostanou do nesnází - někdo/něco jim pomůže - všechno dopadne dobře. Ale Percy má v sobě něco, co mě nutí pokračovat, takže mi ta neustálá podoba ani nevadí :)


A ještě drobnost. Před chvilkou jsem napsala, že boje jsou pěkně popisované a promyšlené. Ano, jsou. Až na ten jeden s nemejským lvem. Protože udávit nebezpečnou nestvůru zmrzlinou je poněkud divné, nemyslíte?

Konečně jsme se dočkali nějakého většího vyvrcholení a ukázalo se, že série dává smysl především jako celek, ne jenom jako jednotlivé díly. Percy vyrostl, Thalia je sympaťačka a Luke je prostě Luke. Prokletí titánů ode mě dostane čtyři hvězdičky a takové malé plus navíc.


Ráda bych poděkovala nakladatelství Fragment, které mi poskytlo recenzní výtisk. Pokud vás kniha zaujala, můžete si jí objednat na jejich internetových stránkách.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Freezy Freezy | Web | 18. července 2012 v 19:38 | Reagovat

design už skoro mám. Během zítřka ti pošlu náhled :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.