Capitulum I.

1. února 2012 v 23:49 | Káč |  creation - written - odi et amo
Krásné svatební šaty obkreslovaly její dokonalou postavu. Žádná předstíraná radost nebo kýčovitý úsměv. Byla opravdu šťastná. Letmo se podívala nalevo a viděla ho stát vedle sebe. Jejího budoucího manžela. Byl pořád tak krásný jako před 13 lety, kdy se poprvé viděli. V té době a několik následujících let ho doslova nesnášela. Jeho tmavě hnědé vlasy byly učesané, což se nestávalo často. Když si všimnul, že po něm pokukuje, usmál se jejím oblíbeným úsměvem a ona mu úsměv oplatila.

V jejích představách byl tento den vždy perfektní. Ale realita předčila její očekávání. Chtěla malou soukromou svatbu pro pár blízkých přátel a rodinu, což se nakonec povedlo. Za sebou slyšela osmiletou Sofii, jak se hádá se svojí o tři roky starší sestřičkou. Důvod sporu nepochytila, ale to jí nevadilo. Sofie s Julií byly její nejoblíbenější sestřenice a už se těšila až si spolu udělají nějaký "holčičí" večer. Obě dívky na sobě měly krásné šaty, které byly zdobené bílými růžičkami. Původně chtěla, aby byly zmenšenou kopií jejích šatů, ale ukázalo se, že je to nemožné.


Oddávající poznal, že je myšlenkami úplně jinde a zvýšil hlas. Pokusila se soustředit a pomalu se jí dostávala k uším jeho slova:

"Láska je velikým darem člověku. Říká se, že mu pomáhá hory přenášet a řeky obracet. Lze tedy předpokládat, že už dnes je vaše láska pevná jako žula nebo křemen a průzračná a životadárná jako voda."

Věděla, co bude následovat, protože proslov oddávajícího četla snad milionkrát. Byla nervózní a roztěkaná, ale věděla, že je to normální. Za ní stála, jako bohyně vypadající, její nejlepší kamarádka Emma. Měla na sobě zbrusu nové šaty od Versace v temně modré barvě.Krásně jí kontrastovaly s jejími blonďatými vlasy, které byly nakroucené do pravidelných kudrlin a vzadu částečně sepnuté do drdolu. Nevěsta si nedokázala představit, kolik šaty stály, ale Emma nad jejími slovy mávla rukou a poznamenala, že v tak slavnostní den musí vypadat minimálně stejně krásně jako ona. Z rozjímání jí vytrhl zvuk šoupajících se židlí. V duchu se pokárala a konečně začala vnímat poslední část proslovu.

"Táži se vás pane ženichu, zda dobrovolně vstupujete do manželství se zde přítomnou slečnou nevěstou…."

Podívala se mu do jeho hlubokých hnědých očí. Měla pocit, že se v nich snad utopí. Věděla, že on je ten pravý. Když jí před pár měsíci na vrcholu Eiffelovy věže požádal o ruku, měla pocit, že pukne štěstím. Uvědomila si, že se na ní směje naposled před tím, než řekne své ano. Hlavou jí prolétlo tisíce myšlenek, ale jediné co byla schopna si uvědomit bylo, že ho miluje. Miluje ho nad všechno na světě. Viděla, jak se pohnuly jeho rty a k jejím uším se doneslo jedno jediné slůvko - "Ano."

Sedmnáctiletá Katherine, která si už od malička nechávala říkat Katie, se zadívala do krajiny. Seděla na svém oblíbeném výklenku u okna a nedokázala se ubránit slzám. Jak by to bylo krásně, kdyby to všechno byla pravda. Věděla, že má bujnou fantazii a často si zakazovala snít, protože vždycky to dopadlo tak jako dnes. Rezolutně si otřela slzy z očí. Musela se nějak uklidnit, a tak začala zuřivě přecházet po místnosti. Měla sportovní postavu, protože od sedmi let hrála volejbal. Mrzelo ji, že poslední dobou ve svém oblíbeném sportu nenachází takové uspokojení jako dříve, ale věděla, že s tím nic nemůže dělat. Pochodování po místnosti jí vůbec neuklidnilo, spíše naopak. Vzala si na sebe bílé tričko s nápisem New York, které jí přivezl dědeček asi před pěti lety z jedné služební cesty a k tomu velmi krátké černé kraťasy. Dlouhé jemně vlnící se vlasy stáhla do vysokého culíku a seběhla ze schodů. Byla sama doma, tak nikomu nemusela vysvětlovat, kam se chystá. Nazula si své běžecké boty a doufala, že po několika kilometrovém běhu se bude cítit lépe.

Následující: Capitulum II.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vera Vera | Web | 27. února 2012 v 16:33 | Reagovat

to je pěkný! :D :D pokračuj v tom!

2 Small Muse♥ Small Muse♥ | Web | 27. února 2012 v 21:53 | Reagovat

[1]: jo, určitě! těším se na pokračování! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.