Rozum a Cit

30. ledna 2012 v 12:29 | laurdes |  Jane Austen
• Autor: Jane Austenová
• Originální název: Sence and Sensibility
• Rok vydání: 1811
• Žánr: červená knihovna

Myslím, že Jane Austenovou, proslulou anglickou spisovatelku 19. století, nemusím představovat. Kdo nezná Rozum a Cit, vzpomene si určitě na neméně známou knížku Pýcha a Předsudek. Austenová ve svých románech popisuje postavení žen v Anglii před 200 lety.

Kniha Rozum a Cit vypráví od sesterské dvojici Elinor a Marianně Dashwoodových, které jsou doslova ztělesněním názvu knihy - Elinor - rozum a Marianna - cit.


Paní Dashwoodová žije společně se svými dcerami - Elinor, Mariannou a Margaret - na Norlandu, ovšem po smrti manžela paní Dashwoodové připadne celé panství Johnovi Dashwoodovi, synovi Henryho Dashwooda z prvního manželství. Johnova manželka Fanny nemá děvčata Dashwoodova ráda a dává jim to při každé příležitosti okázale najevo. Proto Elinor, starší a zodpovědnější z dcer, začne shánět nový domov. V té době přijíždí na Norland bratr Fanny Dashwoodové - pan Edward Ferrars, který je povahově velice podobný Elinor. Ti v sobě po krátké době nachází zalíbení. Jediným problémem je, že Elinor je pro Edwarda chudá nevěsta, což vadí paní Ferrarsové, Edwardově matce. Po dalších neshodách s Fanny se paní Dashwoodová rozhodne využít nabídky vzdáleného příbuzného - sira Johna a odstěhuje se společně s dcerami do Bartonu.

V novém domově jsou dívky srdečně přijaty, a to zejména díky povaze sira Johna, který je velice společensky založený a neustále zve děvčata na svůj zámeček. Jednoho dne vyrazí sestry na procházku a Marianna si podvrkne při pádu kotník. V tu ránu se u ní objeví pohledný mladík, který ji odnese až domů. Mladík - Willoughby - začne chodit k Dashwoodovým často na návštěvy, nejprve pod záminkou neustálého ptaní se na Mariannin zdravotní stav, později i bez ní. Marianna se do Wiloughbyho bezhlavě zamiluje a on její náklonnost vřele oplácí. Vzhledem ke spontánnosti obou dvou celé jejich okolí spekuluje, kdy bude svatba. Jediný, komu Mariannino bláznovství ubližuje, je plukovník Brandon, 35-letý přítel sira Johna, kterému se Marianna líbí, protože mu připomíná jednu dívku, kterou v minulosti miloval. Ovšem, nedává na sobě nic znát a přeje Marianně štěstí. Po několika týdnech odjíždí Willoughby za velice zvláštních okolností do Londýna a Marianna osamní.

Po krátkém čase se v Bartonu objeví slečny Lucy a Nancy Steelovi, které jsou velice hloupé a marnivé. Z různých rozhovorů s Elinor vytuší mladší Lucy, že je Elinor zamilována do Edwarda Ferrarse. Proto jí zlomyslně vyjeví své tajemství, že je s Edwardem už 4 roky tajně zasnoubena. Elinor na sobě ovšem nenechá nic znát a statečně tuto zradu nese.

Počátkem zimy pozve paní Jennigsová, matka manželky sira Johna, Elinor s Mariannou do Londýna, kde má výstavní dům. Dívky pozvání přijímají, Mariana především proto, že doufá ve shledání s Willoughbym. Hned po příjezdu mu napíše dopis, ve kterém se zmiňuje o faktu, že je i se sestrou v Londýně. Willoughby jí ovšem neodpovídá a Marianna se opět trápí. Dívky chodí s paní Jenningsovou často na návštěvy a do společnosti. Jednoho dne potká Marianna Willoughbyho na večírku, kde je s jinou ženou, a chová se k ní velice odměřeně. Po příjezdu domů mu napíše rozrušená Marianna dopis, ve kterém ho žádá o vysvětlení. Následující den přichází dopis od Willougbyho, ve kterém mladík hanebně popře, že by někdy mezi ním a Mariannou něco bylo. Zároveň jí ještě oznámí, že si v brzké době bude brát slečnu Greyovou, která je dědičkou přibližně 50 tisíc liber.

Elinor s Mariannou vylíčí v dopise paní Dashwoodové události posledních dní. Ta rozhodne, že obě dívky mají v Londýně zůstat i nadále. V tu dobu přijíždí do Londýna i plukovník Brandon, který opět navštěvuje slečny Dashwoodovi. Při jedné návštěvě svěří Elinor své zkušenosti s panem Willoughbym. Vypráví jí o Elize, ženě, která byla svým impulsivním chováním velice podobná Marianně, a kterou kdysi hluboce miloval. Když Eliza umírala, svěřila plukovníkovi do opatrovnictví svojí jedinou dceru. Právě Elizina dcera prožila podobný románek s Willoughbym jako Marianna, ovšem Willoughby ji opustil, když byla těhotná. Elinor vše poví Marianně.

Obě sestry se rozhodnou opustit Londýn a na cestě domů se zastavují v Clevelandu. Utrápená Marianna se vydá na procházku, zmokne a těžce onemocní. Plukovník Brandon s Elinor o ni starostlivě pečují, nicméně její stav je velice vážný, a proto se obávají, aby Marianna zlou nemoc přežila. Plukovník Brandon se proto vydává pro paní Dashwoodovou, aby mohla výt u nemocné dcery. Při té příležitosti jí vyjeví své city a sdělí paní Dashwoodové, že hluboce miluje Mariannu.

Když se Willoughby dozvídá o Mariannině těžké nemoci, přijíždí na Cleveland, aby si s ní prohovořil. Elinor ho ovšem k nemocné sestře nepustí. Willoughby jí řekne, že Marianu opravdu miloval a stále miluje, ale když se jeho teta dozvěděla o jeho neohleduplnosti k Elizině dceři, vydědila ho. Proto se prý rozhodl dát přednost peněžně výhodnějšímu sňatku se slečnou Greyovou.

Marianna se uzdravuje a Elinor ji informuje o Willoughbyho návštěvě. Marianna si uvědomuje, že její obdiv a uznání si spíše než Willoughby zasluhuje plukovník Brandon. Rozhodne se, že pro příště se nebude tak intenzivně podávat svým citům a emocím, aby neubližovala lidem ve svém okolí. Postupem času se sblíží s plukovníkem.

Elinor se dozvídá, že slečna Steelová si již vzala pana Ferrarse. Dashwoodovi nejsou překvapeni, protože už dávno věděli o jejich zasnoubení. Přesto Elinor, která stále doufala, že k tomu nedojde, tato zpráva velice zasáhne. Ovšem, následujícího dne mají Dashwoodovi překvapivou návštěvu - samotného Edwarda. Ten vysvětlí rozrušené Elinor, že poté, co se Lucy dozvěděla, že bude vyděděn, zrušila svatbu a dala přednost jeho majetnějšímu bratrovi Robertovi. Edward se vyzná Elinor ze své lásky a požádá ji o ruku. Ta samozřejmě souhlasí. Novomanželé se usadí na faře, kterou Edwardovi věnoval plukovník Brandon.

Za necelé dva roky přijímá nabídku k sňatku i Marianna. Nemiluje sice plukovníka tak moc, jako kdysi milovala Willoughbyho, o to větší úctu a respekt k němu však chová. Až po svatbě si uvědomí, že ho opravdu miluje. Sestry bydlí blízko sebe a rodiny se navzájem často navštěvují.

Jane Austenová patří zaslouženě mezi nejuznávanější spisovatelky. Je zvláštní, že kniha, která byla napsána již před více než 200 lety dokáže i v dnešní době zaujmout tolik čtenářů. Myslím, že pravým důvodem je právě nadčasovost - silný romantický příběh dvou dospívajících dívek bylo aktuální téma v 19. století tak i dnes. Dalším kladem knihy je, že většina čtenářek se dokáže velice jednoduše ztotožnit buď s impulzivní Mariianou nebo rozvážnou Elinor, čímž se pro ně kniha stává ještě o něco lákavější. Drobnou výtku bych měla k přespřílišnému roztahování a popisování některých částí, ale právě bez dokonalého pohledu do obyčejné anglické rodiny 19. století by to nebyla Austenová.


Kniha byla také zfilmována, a to v roce 1995. Příjemné obsazení - Emma Thomson, Kate Winslet a Alan Rickman pro mě dovedli tento příběh k dokonalosti. A proto těm, kteří nemají chuť začíst se do klasiky, doporučuji alespoň dvouhodinový film. Jak kniha, tak film ode mě získávají čtyři hvězdičky.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Kolik hvězdiček si zaslouží kniha Rozum a cit?

*
**
***
****
*****

Komentáře

1 Nells Nells | Web | 2. února 2012 v 8:41 | Reagovat

Jo tak tuto knihu jsem nečetla, ale Pýchu a předsudek mám doma v knihovničce a čeká až ji přečtu :-)

2 Storycollector Storycollector | 13. září 2012 v 9:12 | Reagovat

Právě dočítám Pýchu a předsudky a protože ta se mi líbí a babička je tak hodná, že mi půjčí i tuto Austenovku, tak si jí dost pravděpodobně taky přečtu.

3 Stene157 Stene157 | Web | 13. září 2012 v 17:53 | Reagovat

Miluju Jane Austen!Na svoji dobu napsala spoustu krásných a dojemných knih.Pýcha a předsudek mám nejraději a ráda bych si přečetla i Rozum a cit. ;)

4 Nikarika Nikarika | Web | 13. září 2012 v 22:13 | Reagovat

Měla bych si přečíst nějakou knihu z povinné četby a tohle myslím nebude špatná volba. Dala jsi knize 4 hvězdičky, což je určitě dobré. Příběh se mi zdá složitý, ale to se dá u těchto příběhů čekat. :)
Drž mi palce, ať se mi ta kniha dobře čte, až se do ní pustím. :)

5 David David | E-mail | Web | 18. ledna 2013 v 11:27 | Reagovat

Dost dobrý blog :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.